PRAVÝ VÝZNAM DOKONALÉHO

Aileen Hansen
 

Když jsem zapalovala svíčku, abych utišila mysl, vešla do mého jógového studia Candace. Vytáhlá brunetka se nevázaně smála a ukazovala perfektní chrup. Podávala mi velikou kytici žlutých růží a bílých chryzantém. Tato 30-letá žena mi radostně sdělovala: "To je za přinesení světla do mého života!". Po mém počátečním překvapení začali přicházet další návštěvníci a já jsem se začala cítit nápadná. Očekávala jsem od Candace vysvětlení po hodině, kdy bude trochu času na povídání.

Představila jsem Candace ostatním, protože navštěvovala mé studio před více než 5 lety. O důvodu, proč mi darovala květy, jsem se dozvěděla, když mi řekla o sobě více. Candace je jedináčkem úspěšných rodičů. Její otec lékař a matka vysokoškolská profesorka byli neúměrně kritičtí lidé a očekávali od své dcery, že bude perfektní.

Emočně paralyzována z jejich vysokých očekávání Candace opustila školu oděvního návrhářství a několik let pracovala v exkluzivním Chicagském butiku za minimální mzdu. Protože zklamala své rodiče, stále si uvědomovala své selhání.

Když se sama cítila jako prodavačka nedoceněná, sepsala si dlouhý seznam svých osobních selhání a charakterových vad. Rozhodla se je překonat - všechny najednou. Při tomto úsilí o zlepšení ze zaměřila na každý okamžik - když komunikovala, jedla, cvičila, četla, pracovala - dělala to vždy perfektně.

Po roční snaze o změnu celé své osobnosti zjistila Candace, že se dopracovala k nervovému kolapsu. Zjistila, že její intenzivní potřeba dostat vše pod kontrolu se obrátila v bázeň. Po letech terapie a užívání utišujících léků byl její stav jen o málo lepší - cítila se jako by se skrývala za maskou - až pak se potkala s jógou.

Když začala se cvičením, objevila jsem, že Candace pojímala jógu s usilovným odhodláním. Jako její učitelka jsem jí poradila, aby více relaxovala a osvobodila se od přílišného úsilí. Po letech poctivého cvičení ji jóga naučila neovládat tolik ani vlastní život. Začala kultivovat záměr být jen v přítomnosti, přijala své nedostatky a stala se vnímavou ke spontánnímu zdokonalování.

Když jednoho dne jemně prováděla své pozice došla k osobnímu odhalení: "Být skutečně perfektní znamená mít schopnost přijmout mé lidské nedostatky!" Řekla: "Nyní, když jsem schopna cítit lásku k sobě, i když nejsem perfektní, tak se stávám perfektní!"

Tento jednoduchý náhled změnil život Candace. Pomohl jí pochopit své kritické rodiče. Svými nerealistickými očekáváními chtěli vychovat dokonalou dceru. Vytvořili si pokroucený předpoklad, že pomocí nelítostných odsuzování by mohli motivovat svoji dceru k tomu, aby byla úspěšná. Candace pochopila, že být lepším znamená jednoduše milovat lidi takové, jací právě jsou.

Candace uvěřila, že jedním ze smyslů jejího života je mít toto porozumění. Podobné lekce dostáváme každý, ale Candace je dokázala využít ke své realizaci a tím zásadně změnit svůj pohled na život.

Naučila se akceptovat kritičnost svých rodičů tím, že poznala, že je stejně nemůže nijak změnit. Radovala se z toho, že se jí podařilo definovat pro sebe skutečný význam dokonalosti, takže nyní je pro ni možné přijmout nesnášenlivé lidi ve svém životě.

Tato porozumění byla tak osvobozující, že Candace přijala rozhodnutí odjet do New Yorku a vrátit se studovat oděvní design. Nyní se cítila volná k tomu, aby přijala sama sebe - což znamenalo i chyby, kterých se dopouští. Cítila odvahu postavit se i obavě z toho, že neuspěje. Měla též odvahu unést nesouhlas rodičů se svojí volbou kariéry a překonat jejich hněv způsobený přemístěním do NY.

Candace mi věnovala ohromnou kytici jako projev své znovunalezené síly, aby mi poděkovala za to, že jsem přinesla světlo do jejího života. A to skutečně byla lekce pokory i pro mne. Bez váhání jsem přiznala, že jsem neudělala nic víc, než učila jógové pozice. Bylo to posvátné praktikování jógy, které vyvolalo její probuzení.

Na příběhu Candace je ukázáno, že výsledky skutečného praktikování jógy jsou patrné. Jóga vyplní naše každodenní vztahy a interakce. Umožní kultivovat a prohlubovat schopnost najít a rozlišit pravdu na pozadí našich zkušeností. Pomocí rozšířeného uvědomění naší mysli i těla je pak možné přesněji popsat naše limitující představy. Můžeme se pak stát vnímaví k domněnkám, které nás omezují. Nakonec můžeme uvolnit ty fyzické nebo mentální bloky, které nám překáží k nalezení štěstí, na něž máme právo už od narození. Přestože mnohdy si nejsme vědomi katarze, která je výsledkem praktikování jógy, tak někdy - jako v případě Candace, náhle prožijeme takové vědomé probuzení.

Přestože byla Candace zarmoucená z roků, které strávila v obavách z kritiky a selhání, nyní se těšila na přicházející změny ve svém životě - byť to byly i události s nešťastnými chybami. Byla jsem hluboce pohnuta slzavou tváří své studentky, když se mi svěřovala se svým bolavým životem, který se ale začal transformovat. Jen jsem naslouchala a žasla nad léčivou mocí jógy. A jak jsem prožívala ten vděk za její svědectví, málem jsem zapomněla poděkovat Candace za nádherné květy.

 

Přeloženo z (www.yogachicago.com/may03/hansen.shtml), přeložil Václav Pavlůsek.

© Copyright Unie jógy, z.s.