Stanovy

Stanovy spolku
Unie Jógy, z.s.

IČ 638 34 821
zapsaného v oddíle L, vložce 3479 ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze

Stanovy jsou výsledkem zpracování spolkové části nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a souvisejících ustanovení, která se vztahují k činnostem spolku (do 31. 12. 2013 občanského sdružení UNIE JÓGY, o. s., které bylo u Ministerstva vnitra ČR vedeno pod sp. zn. VSC/1-11942/92-R od 15. 6. 1992).

Základní ustanovení
Článek I.
Úvodní ustanovení
  1. Název spolku: UNIE JÓGY, z.s. (UJ)
  2. Sídlo spolku: Ohradské náměstí 1628, Stodůlky, 155 00 Praha 5
    Webové stránky : www.unie-jogy.cz
  3. UNIE JÓGY, zapsaný spolek, dále jen UNIE JÓGY, z.s. je spolek ve smyslu ustanovení § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a jako takový je právnickou osobou způsobilou k právnímu jednání.
  4. UNIE JÓGY, z.s. je samosprávná, dobrovolná, nepolitická a nezisková organizace založená za účelem naplňování společných zájmů členů spolku, kterým jsou jógové aktivity a to bez jakýchkoliv omezení věkových, politických, náboženských a názorových.
Článek II.
Účel spolku

Hlavním účelem spolku je vzdělávání, propagace, metodická a organizační podpora rozvoje činnosti v oblasti jógových aktivit, hájení zájmů svých členů organizovaných v UNII JÓGY, z.s. a prosazování jejich oprávněných požadavků.
 
K naplňování hlavního účelu spolku bude docházet pořádáním vzdělávacích kurzů, odborných přednášek, vzdělávacích seminářů, vydáváním odborných publikací, metodických materiálů a osvětou a praktikováním cvičení jógy, přičemž UNIE JÓGY, z.s. není metodicky ani programově vázána k jednomu jógovému směru ani k jednomu učiteli.

Článek III.
Hlavní činnost spolku

Činnost spolku směřuje k naplnění účelu popsaného v čl. II., co by společného zájmu jeho členů.
 
Tento účel je naplňován zejména prostřednictvím :

  1. osvěty jednotlivců i kolektivů, vydáváním účelových tematických publikací, rozvojem praktické spolupráce s jinými subjekty na národní i mezinárodní úrovni, zaměřenými na rozvoj osobnosti;
  2. působení na pedagogické pracovníky, posluchače a žáky škol, na pracovníky zdravotnictví, na tělovýchovné a kulturní instituce a jejich pracovníky a na vedoucí pracovníky podnikatelských subjektů;
  3. výchovy učitelů jógy;
  4. metodické a organizační podpory rozvoje jógových aktivit na území ČR;
  5. podpory všech aktivit, které s využíváním specifických prostředků jógy vedoucí k všestrannému harmonickému rozvoji osobnosti a ke kultivaci duševní i etické roviny lidského života;
  6. vytváření nezbytných podmínek zabezpečení metodické přípravy a realizace svého programu;
  7. vytváření ekonomické základny pro podporu aktivit spolku;
  8. zajištění, prosazování a ochraně práv a oprávněných zájmy členů spolku;
  9. spolupráce s jinými zájmovými sdruženími či s jinými organizacemi, se státními orgány i se samosprávnými institucemi. Jako samostatná právnická osoba působí v rámci České asociace sportu pro všechny;
  10. spolupráce se zahraničními subjekty, které mají podobné cíle a působí v oblasti jógových aktivit, a to bez ohledu na jednotlivé jógové směry a jejich hlavní představitele.

K podpoře hlavní činnosti vyvíjí spolek dále činnost vedlejší:

  1. pořádání seminářů jógy za úplatu.
  2. pořádání vícedenních kurzů jógy za úplatu.
  3. pořádání školení učitelů jógy za úplatu.

Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost a správu spolku.

K podpoře plnění svých úkolů může UNIE JÓGY, z.s. svým jménem provozovat obchodní nebo obdobnou činnost a vstupovat do obchodních vztahů a spravuje vlastní nebo svěřený majetek a práva. UNIE JÓGY, z.s. podniká na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti jógy.

Členství a organizační struktura
Článek IV.
Členství, jeho formy, vznik a zánik
  1. Členství ve spolku je dobrovolné a není závislé na členství v jiných organizacích. Členem spolku UNIE JÓGY, z.s. se může stát každý občan ČR, cizí státní příslušník i osoba bez státní příslušnosti a dále organizace či jiná sdružení osob, která mají právní subjektivitu. Členství se váže na osobu člena, je nepřevoditelné na jinou osobu a nepřechází na jeho právního nástupce.
  2. Kolektivním členem spolku může být jakákoliv právnická osoba, která se zabývá shodnou či obdobnou činností jako spolek a souhlasí se Stanovami spolku. Přihlášku za člena spolku v tomto případě vyplňuje tato právnická osoba s uvedením údajů stanovených těmito Stanovami. Současně uvede i počet členů, které sdružuje. Takto přijatý kolektivní člen spolku pak odpovídá za to, že bude pravidelně informovat výbor spolku o změně v počtu členů, které sdružuje.
  3. Členem spolku se občan stává na základě podání písemné přihlášky některému článku spolku a jeho přijetím do tohoto článku. Kolektivní člen uzavírá se spolkem i smlouvu o součinnosti (o sdružení). Členská přihláška fyzické osoby musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození a adresu jejího bydliště. U právnické osoby, příp. u její organizační složky, název, sídlo, IČO a údaj o její právní subjektivitě (zejména v případě organizační složky). Součástí přihlášky je i prohlášení o tom, že žadatel bude respektovat Stanovy spolku a že souhlasí s tím, aby spolek uchovával a zpracovával jeho osobní údaje, resp. s nimi nakládal v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů.
  4. Členství ve spolku vzniká dnem, kdy příslušný článek spolku přijal občana za svého člena. U kolektivního členství vzniká členství ve spolku uzavřením smlouvy o sdružení a jejím schválením výborem spolku. Pokud žadatel o členství nesouhlasí s odmítnutím přijetí jeho přihlášky za člena, má právo požádat o přezkoumání tohoto rozhodnutí výbor spolku.
  5. Členství může být základní nebo čestné. Čestné členství může udělit valná hromada na návrh výboru tomu, kdo se vynikajícím způsobem zasloužil o spolek. Čestný člen spolku se může účastnit zasedání výboru s hlasem poradním.
  6. Členství ve spolku zaniká: 
    1. dobrovolným vystoupením člena, k zániku členství dochází písemným oznámením vystupujícího člena o ukončení členství, a to jeho doručením výboru Spolku;
    2. úmrtím člena nebo zánikem právnické osoby (organizační složky), která je kolektivním členem;
    3. vyloučením člena - členství končí dnem doručení rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku; výbor Spolku má právo vyloučit člena, který závažně porušil povinnosti vyplývající z jeho členství (jedná se zejména o porušení zásad a cílů spolku nebo zanedbání členské povinnosti nebo ohrožování řádného plnění poslání spolku) a v přiměřené lhůtě nesjednal nápravu ani po výzvě spolku; výzva se nevyžaduje, nelze-li porušení povinnosti odčinit nebo způsobilo-li spolku zvlášť závažnou újmu; v písemném návrhu na vyloučení se uvedou okolnosti osvědčující důvod pro vyloučení. Člen, proti kterému návrh směřuje, musí mít příležitost se s návrhem na vyloučení seznámit, žádat o jeho vysvětlení a uvést i doložit vše, co mu je ku prospěchu.
    4. nezaplacením členského příspěvku ani v přiměřené lhůtě určené výborem dodatečně ve výzvě k zaplacení se současným upozorněním na tento následek - členství končí prvním dnem následujícím po marném uplynutí dodatečně stanovené lhůty;
    5. zánikem Spolku bez právního nástupce nebo rozhodnutím členské schůze o jeho přeměně na jinou právní formu
  7. Pokud skončilo členství kolektivního člena některým ze způsobů uvedených v bodě a. až c. předchozího článku platí, že ke dni skončení členství kolektivního člena končí i platnost smlouvy o součinnosti (o sdružení). Členství kolektivního člena končí i v případě, že byla některým z účastníků vypovězena smlouva o součinnosti (o sdružení), případně některý z účastníků od této smlouvy odstoupil. V tomto případě členství kolektivního člena v Unii končí dnem, když vstoupí v platnost výpověď či odstoupení od této smlouvy.
  8. Čestné členství zaniká rozhodnutím valné hromady na návrh výboru Spolku.
  9. Seznam členů spolku je neveřejný a bude veden v elektronické a papírové podobě s tím, že zápisy a výmazy týkající se členství osob ve spolku budou provedeny bez zbytečného odkladu po té, co dojde k rozhodné skutečnosti. Zápisy a výmazy v tomto seznamu provádí předseda při vzniku členství a dále při jakékoliv změně podstatných údajů.
Článek V.
Práva a povinnosti člena

Práva členů:

  1. účastnit se činnosti spolku;
  2. být pravidelně informován o dění ve spolku, o členské základně spolku, o stavu hospodaření spolku, o rozhodnutí jednotlivých orgánů spolku a má právo nahlížet do dokladů o rozhodování jednotlivých orgánů spolku. Náklady spojené s poskytnutím těchto informací je povinen uhradit. Spolek má právo odepřít členovi poskytnutí požadovaných informací, pokud právo na informaci nevyplývá ze zákona či z těchto Stanov, nebo pokud by tím došlo k porušení povinností vyplývajících ze zákona o ochraně osobních dat atd.;
  3. užívat výhody člena spolku, pokud jsou takové vyhlášeny (například slevy na účastnických poplatcích atd.);
  4. podávat návrhy, připomínky, vznášet dotazy orgánům spolku a obdržet odpovědi na svá podání;
  5. každý člen spolku starší 18 let má právo volit a být volen do řídících a kontrolních orgánů spolku;
  6. člen může do 15 dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumala členská schůze. Členská schůze zruší rozhodnutí o vyloučení člena, odporuje-li vyloučení zákonu nebo stanovám; rozhodnutí o vyloučení může zrušit i v jiných odůvodněných případech;
  7. vyloučený člen může do tří měsíců od doručení konečného rozhodnutí spolku o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení; jinak toto právo zaniká. Nebylo-li mu rozhodnutí doručeno, může člen návrh podat do tří měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání rozhodnutí zánik jeho členství vyloučením zapsán do seznamu členů; jinak toto právo zaniká;
  8. každý člen spolku, nebo ten, kdo na tom má zájem, hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku, pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánu spolku. Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

Povinnosti členů:

  1. platit členské příspěvky;
  2. chránit a zachovávat dobré jméno spolku;
  3. dodržovat stanovy spolku a usnesení nejvyššího orgánu spolku.
Článek VI.
Organizační struktura

Unie nevytváří žádné územní organizační složky. Na úrovni každého jednotlivého kraje ČR působí krajský vedoucí.

Krajský vedoucí
  1. Za účelem zajištění lepšího kontaktu s jednotlivými členy spolku a jejich lepšího informování o činnosti spolku se zřizuje funkce krajského vedoucího.
  2. Krajského vedoucího volí valná hromada na základě návrhu výboru spolku na období tří let. Ze své činnosti je odpovědný výboru spolku, který jej také řídí a kontroluje. Krajský vedoucí je volen na valné hromadě bezprostředně následující po valné hromadě, na které byl zvolen výbor spolku.
  3. Krajský vedoucí zajišťuje kontakt mezi výborem spolku a jednotlivými členy spolku, zejména pak kolektivními členy v daném kraji. Spolupracuje s jednotlivými členy spolku při zajišťování jednotlivých akcí pořádaných spolkem a podílí se na rozvoji spolupráce mezi jednotlivými členy spolku. V případě potřeby zajišťuje pro výbor spolku podklady pro statistické výkazy za příslušný kraj, včetně aktualizace údajů členské základny, přehledy pořádaných jógových akcí atd. Soustřeďuje požadavky a návrhy jednotlivých zejména kolektivních členů na zlepšení metodické činnosti i na zlepšení vybavení jednotlivých článků spolku.
  4. Krajští vedoucí navrhují delegáty na jednání valné hromady.
Článek VII.
Orgány Unie

Orgány Unie jsou:

  1. valná hromada
  2. výbor
  3. revizní komise

Práva a povinnosti jednotlivých orgánů, způsob vzniku a zániku jejich funkce a průběh jejich jednání je upraven dále ve stanovách.

Článek VIII.
Valná hromada Unie
  1. Nejvyšším orgánem spolku je Valná hromada.
  2. Valná hromada rozhoduje o všech zásadních záležitostech spolku, zejména:
    1. schvaluje Stanovy spolku, jejich změny a doplňky,
    2. rozhoduje o základních úkolech spolku a o zaměření jeho činnosti,
    3. schvaluje rozpočet spolku, stanoví klíč pro rozdělování finančních prostředků a pravidla jejich čerpání na příslušný kalendářní rok,
    4. schvaluje čerpání finančních prostředků spolku na období mezi valnými hromadami, pokud se valné hromady budou konat za období delší než jeden rok,
    5. stanoví pravidla pro hospodaření s majetkem spolku,
    6. schvaluje výroční zprávy o činnosti a hospodaření spolku za uplynulé období předkládané výborem; schválené výroční zprávy se vkládají do sbírky rejstříku, kde je spolek zapsán.
    7. schvaluje výsledky hospodaření spolku;
    8. rozhoduje o prodeji nemovitého a movitého majetku a jiných majetkových práv, která jsou ve vlastnictví spolku,
    9. schvaluje výši a splatnost členských příspěvků,
    10. volí předsedu výboru a odvolává jej a volí revizní komisi a odvolává ji;
    11. na návrh předsedy výboru schvaluje a odvolává členy výboru spolku, předsedu revizní komise a krajské vedoucí,
    12. rozhoduje o zrušení Unie a provedení její likvidace, příp. o jejím rozdělení nebo sloučení,
    13. rozhoduje o dobrovolném rozpuštění spolku, jmenování likvidátora, případně o vypořádání majetku a práv spolku v případě jeho zrušení,
    14. rozhoduje o zapojení spolku v národních či mezinárodních organizacích a o vystoupení z nich,
    15. rozhoduje o vstupu spolku do právnických osob;
    16. rozhoduje o vyloučení členů spolku, případně o námitkách proti rozhodnutí výboru spolku,
    17. rozhoduje o provozování kanceláře spolku;
    18. rozhoduje o dalších otázkách, které si vyhradí, i když náleží do působnosti jiných orgánů spolku.
    19. rozhoduje také o všech věcech, které nespadají do pravomoci jiného orgánu spolku.
  3. Působnost valné hromady tvoří shromáždění delegátů. Výbor stanoví počet delegátů tak, aby členové každého kraje (okresu) byli zastoupeni poměrným počtem delegátů. Delegáty na valnou hromadu navrhují krajští vedoucí. Navrhovaní delegáti na valnou hromadu budou zveřejněni na webových stránkách UJ. Každý člen má právo se k navrženým delegátům svého kraje písemně vyjádřit nejpozději 14 dnů před konáním valné hromady. Pokud nadpoloviční většina členů UJ daného kraje odmítne navrženého delegáta, musí odmítnutí řádně zdůvodnit a navrhnout jiného.
  4. Valnou hromadu svolává výbor spolku podle potřeby, nejméně však jedenkrát za rok. Výbor spolku je povinen Valnou hromadu svolat i tehdy, požádá-li o její svolání alespoň 1/3 z celkového počtu členů spolku nebo vyžádá-li si to nutnost řešit zásadní otázky týkající se další existence spolku. Výbor spolku je povinen zveřejnit termín a místo konání Valné hromady a navržený program, a to na webových stránkách UJ nejpozději 30 dnů před jejím konáním. Pozvánku na Valnou hromadu je výbor povinen zaslat všem členům orgánů spolku, jednotlivým krajským vedoucím a všem delegátům zastupujícím kolektivní členy krajů (okresů).
  5. Valná hromada je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomna nejméně nadpoloviční většina pozvaných delegátů.
  6. K platnosti usnesení Valné hromady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů. V případě hlasování o podstatných otázkách, uvedených v tomto článku v odst. č. 2 bod a., j. a m. se vyžaduje k platnosti usnesení valné hromady souhlas třípětinové většiny všech delegátů. Každý delegát má při rozhodování jeden hlas; hlasy delegátů jsou si rovny.
  7. Záležitost, která nebyla zařazena na pořad zasedání při ohlášení valné hromady v souladu s bodem 4 tohoto článku, lze rozhodovat jen se souhlasem dvou třetin přítomných delegátů valné hromady.
  8. Valná hromada schvaluje předsedu Valné hromady a zapisovatele, které navrhuje výbor spolku. Předseda Valné hromady řídí jednání Valné hromady.
  9. O průběhu a rozhodnutích přijatých na Valné hromady se pořizuje zápis. Zápis podepisuje zapisovatel a předseda Valné hromady. Zápis z Valné hromady se zasílá na vědomí všem členům všech orgánů spolku, všem delegátům Valné hromady, kolektivním členům a krajským vedoucím.
Článek IX.
Výbor
  1. Výbor je výkonným orgánem spolku.
  2. Výbor zejména:
    1. zajišťuje činnost spolku v období mezi Valnými hromadami.
    2. rozhoduje o všech záležitostech spolku, které nejsou výslovně vyhrazeny Valné hromadě.
    3. rozděluje finanční prostředky podle klíče schváleného Valnou hromadou.
    4. zastupuje spolek ve vztahu k třetím osobám a při jednání se státními orgány, orgány samosprávy atd.
    5. organizačně a metodicky řídí a kontroluje činnost krajských vedoucích.
    6. vede evidenci členské základny formou neveřejných seznamů a tuto evidenci pravidelně aktualizuje.
    7. projednává a připravuje materiály pro jednotlivé Valné hromady.
    8. organizačně a metodicky řídí a zabezpečuje školení a vzdělávání členů spolku.
    9. rozhoduje o přijímání nových kolektivních členů.
    10. odpovídá za hospodaření s majetkem spolku dle pravidel schválených Valnou hromadou.
    11. stanovuje krajským vedoucím počet delegátů na jednání valné hromady tak, aby členové z každého kraje byli zastoupeni poměrným počtem, minimálně však dvěma delegáty.
    12. svolává valnou hromadu
  3. Výbor je šestičlenný. V čele výboru je předseda. Výbor dále tvoří místopředseda, vedoucí komise krajských vedoucích, hospodář, vedoucí komise školení a lektorského sboru a člen pověřený ediční činností.
  4. Předsedu výboru spolku volí valná hromada. Zvolený předseda sestaví a předloží probíhající valné hromadě návrh na složení nového výboru. Valná hromada poté zvolí z těchto navržených osob místopředsedu spolku a členy výboru. Předseda, místopředseda a členové výboru jsou voleni vždy na dobu tří let. Návrhy na případné změny či doplnění výboru v průběhu tohoto období předkládá vždy předseda (případně místopředseda) ke schválení nejbližší valné hromadě..
  5. Předseda výboru a výbor Unie odpovídá za výkon své funkce Valné hromadě.
  6. Výbor se schází podle plánu, nejméně však 3x ročně. Výbor svolává předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda nebo písemně předsedou pověřený další člen výboru.
  7. Výbor je oprávněn jednat a usnášet se, jsou-li přítomni nejméně tři členové výboru, z nichž jeden musí být předseda nebo místopředseda výboru nebo další člen výboru písemně předsedou pověřený vedením schůze. K platnosti usnesení výboru je zapotřebí souhlasu alespoň tří členů výboru.
  8. Výbor je povinen vyhotovovat zápis ze svých jednání. Zápis podepisuje předseda nebo místopředseda výboru a jeden ze členů výboru. Zápis z jednání výboru se zasílá na vědomí krajským vedoucím, jednotlivým členům výboru a předsedovi Revizní komise. Jednání výboru může z časových a ekonomických důvodů probíhat per rollam. V takovém případě usnesení výboru k navrženému bodu jednání je schváleno či neschváleno výborem po té, co předseda obdrží odpověď všech členů výboru. Pokud některý člen výboru nebude reagovat do 3 dnů, má se za to, že s návrhem výboru souhlasí.
  9. Výbor může zřizovat komise pro jednotlivé oblasti činnosti spolku. Komise mají poradní funkci. Vedoucí těchto komisí mohou být zváni na jednání výboru s hlasem poradním. Výbor může rovněž jmenovat jiné poradní orgány a tyto orgány v případě potřeby svolávat (např. aktiv cvičitelů, lektorský sbor apod.)
  10. Výbor odpovídá za vedení účetnictví spolku, za archivaci dokumentů spolku v případech a po dobu, kdy tak stanoví zákon. Dále odpovídá i za plnění všech ostatních povinností spolku ve vztahu k územním finančním orgánům, orgánům informační soustavy, příp. dalším státním či samosprávným orgánům.
  11. Člen výboru může ze své funkce odstoupit, a to písemným podáním adresovaným buď předsedovi výboru, nebo na adresu spolku. Funkce člena výboru končí prvním dnem jednání výboru, následujícího po dni, kdy bylo doručeno písemné odstoupení člena výboru z funkce.
  12. Výbor, jehož funkční období skončilo nebo který odstoupil před skončením svého funkčního období, je povinen do 15 dnů svolat Valnou hromadu s termínem jejího konání nejpozději do tří měsíců a současně předložit návrh na nového předsedu výboru.
  13. Pokud výbor nesplnil tuto svou povinnost ve stanovené lhůtě 15 dnů, je povinna Revizní komise svolat do 30 dnů Valnou hromadu s termínem konání nejpozději do tří měsíců a současně předložit návrh na nového předsedu výboru.
  14. Pokud ani Revizní komise nesplní ve stanovené lhůtě třiceti dnů tuto svou povinnost, potom má právo svolat Valnou hromadu ta skupina členů, která shromáždí žádosti o svolání Valné hromady nejméně od pěti procent členů, kteří však byli členy Unie již k 1. lednu toho roku.
Článek X.
Revizní komise
  1. Revizní komise je kontrolním orgánem spolku a za svou činnost odpovídá Valné hromadě.
  2. Revizní komise provádí:
    1. kontrolu a dohled nad dodržováním právních předpisů, těchto Stanov, organizačními normami spolku a rozhodnutími valné hromady a výboru
    2. kontrolu plnění usnesení Valné hromady
    3. kontrolu hospodaření výboru, čerpání rozpočtu podle schváleného plánu, resp. zásad pro hospodaření s finančními prostředky spolku
    4. kontrolu hospodaření s prostředky spolku
    5. předkládá Valné hromadě zprávu o své činnosti a o zjištěných nedostatcích s případnými návrhy na odstranění zjištěných nedostatků.
  3. Revizní komise je tříčlenná, vždy musí být zachován lichý počet. Členy komise volí Valná hromada na období tří let. Opakovaná volba za člena komise je možná. Členem komise nemůže být člen výboru spolku.
  4. Komise se schází dle potřeby, nejméně však 1x ročně.
  5. V čele komise je předseda Revizní komise, kterého si mezi sebou volí členové komise.
  6. K platnosti usnesení komise je zapotřebí souhlasu alespoň dvou členů komise.
  7. Při provádění kontrol je revizní komise povinna postupovat objektivně a nestranně. Zahájení a ukončení kontroly oznámí revizní komise předsedovi bez zbytečného prodlení.
  8. Revizní komise je oprávněna nahlížet do všech dokladů spolku a dát přezkoumat roční závěrku nezávislým auditorem.
  9. O výsledku kontroly předá revizní komise do 14 dnů předsedovi a následně valné hromadě písemnou zprávu. Zpráva musí obsahovat stručný záznam o postupu kontroly, výčet kontrolovaných oblastí, zjištěné nedostatky, jména osob, které za ně nesou odpovědnost a návrh na opatření k nápravě.
  10. Nesouhlasí-li odpovědné osoby se závěry revizní komise, mají právo připojit k revizní zprávě své písemné stanovisko.
Článek XI.
Jednání a podepisování za spolek
  1. Statutárním orgánem spolku je výbor. Za výbor jedná samostatně předseda nebo místopředseda výboru anebo společně dva členové výboru. Podepisování se provádí tak, že k vytištěnému nebo napsanému názvu spolku připojí svůj podpis buď samostatně předseda nebo místopředseda výboru anebo společně dva členové výboru s uvedením svých jmen a funkcí. K jednání jménem spolku v dílčích věcech může být zmocněna další osoba. Plná moc musí být v takovém případě udělena písemnou formou s přesným vymezením oprávnění a odpovědnosti zmocněné osoby a musí obsahovat věcný a časový rozsah zmocnění.
  2. Právní subjektivitu nemá a v právních vztazích nemůže vystupovat žádný ze základních článků spolku.
Článek XII.
Majetek a hospodaření Unie
  1. Prostředky na svou činnost získává spolek zejména z členských příspěvků, z dědictví a odkazů, z darů fyzických a právnických osob z tuzemska i zahraničí, ze státních příspěvků, nadačních grantů, z příjmů ze svých činností a z výnosu svého majetku.
  2. Veškeré získané prostředky musí být využívány ve smyslu těchto stanov, musí sloužit k financování činností naplňujících poslání a cíle spolku a k vytváření potřebných podmínek pro realizaci těchto činností.
  3. Prostředky spolku nesmějí být používány k obohacování fyzických ani právnických osob. To nevylučuje použití prostředků k sociálním nebo charitativním účelům. Výjimku z tohoto ustanovení tvoří řádná mzda či odměna sjednaná na základě platných smluv.
  4. Za řádnou správu, obnovu, údržbu a evidenci majetku spolu, odpovídají orgány spolku v rozsahu dle ustanovení těchto stanov a vnitřních předpisů spolku.
  5. Výbor může část majetku svěřit do správy jinému subjektu, zejména pokud je tak zabezpečeno účelnější využití majetku ve prospěch spolku. Ve smlouvě o svěření majetku určí rozsah i omezení pravomoci subjektu při jeho správě.
  6. Majetek spolku tvoří nemovitý a movitý majetek, pohledávky, práva z cenných papírů, podílových listů, jakož i další majetková práva ve vlastnictví Unie.
  7. Příjmy Unie tvoří
    1. dotace od státních orgánů
    2. příspěvky sponzorů, samosprávních a jiných orgánů
    3. členské příspěvky či jiné příjmy od členů. Členské příspěvky od členů Unie jsou v souladu se zákonem o daních z příjmu osvobozeny od placení daně z příjmu právnických osob.
    4. dary, dědictví, převody majetku
    5. příjmy z případné obchodní či jiné činnosti Unie
    6. příjmy z prodeje majetku Unie
    7. další aktiva vyplývající z činnosti Unie
  8. Čerpání rozpočtu finančních prostředků za uplynulé období projednává a schvaluje Valná hromada. Valná hromada také schvaluje rozpočet spolku pro příští kalendářní rok.
Článek XIII.
Zánik spolku, organizační změny
  1. Spolek může zaniknout dnem, kdy rozhodne Valná hromada o jeho dobrovolném rozpuštění nebo sloučení s jiným sdružením nebo spolkem nebo z jiného důvodu stanoveného zákonem.
  2. Rozhodne-li Valná hromada o dobrovolném rozpuštění spolu, je povinna současně jmenovat likvidátora, který provede likvidaci spolku, zejména jejího majetku, závazků a pohledávek. Likvidátor je přitom povinen dodržet zásady, které mu stanoví pro tuto likvidaci Valná hromada a dodržet i platné právní předpisy.
  3. Valná hromada také stanoví likvidátorovi, jak má naložit s případným likvidačním zůstatkem.
Článek XIV.
Závěrečná a přechodná ustanovení

Toto úplné znění Stanov schválila valná hromada dne 26. května 2018.
 
V Praze dne 26. května 2018
 
Za správnost úplného znění:
 
      Hana Picková
předsedkyně výboru spolku

© Copyright Unie jógy, z.s.